Nu, vážená společnosti, víte co?
Je mi to ukradený.
Je mi ukradený, jestli vás todlenc zajímá pro to, že jste slyšeli ty zkazky o Pátým, nebo proto, že vám někdo v zaplivané hospodě v koutě řekl ono magické “Mám pro vás práci.”
Ale máte zlaťáky, tak co.
A ať mě Pellor potrestá, jestli i ve zlatě není trochu cti.
A na ty vaše heroický výpravy mě bohové nestvořili. Zato pamatováka… Toho mám dobrýho. Tuze dobrýho, takže si pamatuju nejen, co mi vyprávěla prabába, ale i to, co mi přednášeli na školách, kam jsem se procpal.
Inu…
Tohle zlato vám vystačí na jednu pěknou – a nepříliš košatou – legendu o Labyrintu.
Tak tedy – Za dávných časů…
A tím myslím vážně dávných, jsou to generace a generace, jasný?
Někdo připisuje vznik labyrintu dávnému Bratrstvu Mágů, jiné se ohánějí zásahem samotných bohů či démonů, zakázanou láskou dvou vyvrženců…
A pak je tady jedna pověst, které se teoretici dohlubinchození drží nejvíce. Ale možná je pravda kdesi mezi vším tím balastem.
Dle všeho chodil po Faerunu jakýsi Zlatník, který byl snad miláčkem bohů, nebo prostě zatraceně mocný Divutepec, schopný vytvářet předměty bezbřehé dokonalosti, krásy a plné magie. Jeho jméno je samozřejmě ztraceno stoletími, které uplynula od jeho narození.
Dle všeho se však jednalo o člověka a lidé, jak víte… Jsou schopni různých věcí – podivných, podlých i vznešených.
Tedy, tento Zlatník postupně – nebo najednou, kdo ví – vytvořil Labyrinty. Spletité chodby, zabydlené monstry a plné pokladů, ze kterých oči, srdce i duše přecházely. Teda, samozřejmě, pokud jste o oči, srdce a duši nepřišli v boji s nějakou tou nestvůrou, že…
Mělo se za to, že Zlatník vyrobil čtyři takovéhle skvosty, hezky postupně, od prvního stavebního kamene do poslední smrtící pasti. Někdo tvrdí, že to učinil proto, aby vzdal hold každé ze světových stran, jiní zas prohlašují, že mu při každém vynálezu stál po boku jeden ze základních elementů. Osobně mám ale nejradši tu verzi, že zlatník měl za svůj život čtyři milenky a prostě… je potřeboval nechat nějak kouzelně zmizet, rozumíme si. Hezký to není, ale legendám se odpustí všechno, ne?
To, že se nedávno objevil Pátý u zapomenuté vesnice Černožár…ehm… mnoho obhájců takových teorií nepotěšilo. Pátou milenku přidáte snadno, pátou světovou stranu… Trochu složitější, že?
Faktem ale je, že objevem Pátého se můžeme jen s určitostí obracet k základním zkazkám, které se dochovaly.
No… zlatek jste mi dali dost, takže…
První z labyrintů je spojen s pověstí o očích vlka, či, pokud přihlédneme k jiným překladům, s pověstí o Vlčích očích. Snad byly kdysi součástí jakéhosi artefaktu, prý masky, ale hamižnost dobrodruhů způsobila, že se tento artefakt rozpadl a vlčí oči, ať se jednalo o cokoliv, se ztratily a vichry světa je zanesly neznámo kam – a s nimi i cokoliv, co mohly Vlčí oči spatřit.
Také je to labyrint, kde se proslavil Denirtzull a Tasha, kteří stihli okrást pět družin dobrodruhů, než vůbec vstoupili do Labyrintu. Rád bych vám řekl, že je stihl spravedlivý trest, ale…
Druhý z labyrintů, který se objevil před mnoha a mnoha generacemi, dokázal vyřešit otázku toho, kdo z vládnoucího rodu jednoho z království Faerunu má usednout na trůn, když byla otázka nástupnictví nejasná. Kroniky říkají, že labyrint zodpověděl otázku jasně a … rozhodně. Navíc – je známo, že se našli i jiní šlechtici, kteří chtěli najít ztracenou čest, ale… čest našli tak maximálně ve smrti.
Támhle naše Dorka tvrdí, že její prapředek získal v labyrintu kabát, co z kapes sype každej den tři slepičí vejce! No, velkou díru do světa s tím neuděláš, ale hodí se!
Každý z labyrintů je pak protkán mocí svého tvůrce, která dle všeho vždy byla nesmírná. Jeho chodby jsou plné nástrah, ale i zlata, drahokamů a bohatství. Projít všemi nebezpečenstvími tohoto místa učiní z neznámých dobrodruhů hrdiny a jejich sláva jim otevře veškeré dveře, které byly předtím zavřeny. Jejich slovo bude pro mnohé zákon a oni tak budou moci vnutit světu svou vůli, ačkoliv před průchodem labyrintem nebyli nikým. V dávných kronikách je zaznamenáno, že pokud bude družina silná a odhodlaná, dokáže doslova přepsat vlastní osud – a prý nejen svůj. Tak mocná jest magie labyrintu. Říká se, že jednotlivé labyrinty v sobě nesou ozvěny labyrintů dalších a tedy i odpovědi na tajemství a temná přání.
Říká se, že dávný pán na dálném Vrchu Tří Hvězd žádal po labyrintu, aby jeho vláda trvala na věky. Šeptá se, že nyní je králem prázdných chodeb a duší prokletých.
Dále je známo, že před mnoha lety zahubili bájní paladinové mocného nemrtvého, který sužoval kraj černožárský. Ač mocný jejich sok byl, zbraní těchto svatých bojovníků bylo prý mocné válečné kladivo požehnané samotným Týrem, které jim dodalo sil slavně zvítězit – aby však bylo ztraceno navždy a stalo se náplní legend a svatých textů. Nicméně, nález Pátého dává Týrově církvi naději, že by jeho nalezení mohlo být blízko.
Traduje se také, že labyrint dokáže nabídnout lék, který vyléčí jakoukoliv ránu a vyléčí jakoukoliv nemoc, známou i neznámou. Podobně prý dokáže zlomit i nejzavilejší kletby a uřknutí – proto v těch chodbách už zahynulo mnoho něšťastně zamilovaných či šťastně uhranutých…
Traduje se, že labyrint dokáže těm, kteří obstojí v jeho zkouškách, dát moc uzmout smrti její moc a z prachu nechat povstat tomu, co bylo zničeno, pokud si to odvážlivci přejí celým srdcem i duší.
Traduje se, že mocní tohoto světa jsou ochotni zaplatit pohádkové jmění za jakoukoliv informaci o labyrintu…
Traduje se, že labyrint má moc napravit naše chyby.
Traduje se, že labyrint dokáže nabídnout druhou šanci.
A pro ni…
Řekněte mi, vážená společnosti… Kdo by neriskoval i vlastní duši?
Odpověď znáte. Jen se jí možná bojíte.
Je čas se rozhodnout.
Útroby labyrintu hladoví… a tajemství i bohatství otevírají svou náruč.
I svou mordu ostrých zubů.
Ach… Už jste se rozhodli, že?
Poznám to.
Ten pohled.
Tak tedy… Bylo mi ctí.
A… Ať vás bohové ochraňují při cestě do temnot.
